Plodnost ženy i muže závisí mimo jiné na věku. Ač se o sebe lépe staráme a jsme celkově zdravější, potíže s neplodností se nám bohužel od určitého věku nevyhnou. V souvislosti se stářím se častěji zmiňuje neplodnost u žen, ale mužská plodnost je věkem také zasažená.
Menstruační cyklus, ovulace a menstruace
V plodném věku má běžná žena každý měsíc pravidelný menstruační cyklus. Zhruba uprostřed cyklu je doba, kdy nastává ovulace. Vajíčko dozrává v tekutinou naplněné dutince ve vaječníku, která se nazývá folikul. Velikost folikulu při ovulaci, kdy praskne, je až 20 mm. Na začátku každého cyklu, když má žena menstruaci, hormon produkovaný podvěskem mozkovým stimuluje skupinu folikulů v obou vaječnících k rychlému růstu. Tento hormon se nazývá folikulostimulační hormon – FSH.
Za normálních okolností se pouze jeden z folikulů stane dominantním, dosáhne zralosti a uvolní vajíčko. Ostatní folikuly postupně přestávají růst a degenerují. Pokud je vajíčko oplozeno spermií a embryo se implantuje v děloze, dojde k těhotenství. Pokud žena neotěhotní, odloučí se děložní sliznice a cyklus začíná znova.
Cykly se pravidelně opakují po 26-35 dnech většinou až do 40. roku. Pak ženy mohou zaznamenat vynechání cyklu, což je s přibývajícím věkem častější. Pokud nemá žena periodu déle než 1 rok, hovoříme o menopauze. V době před 40. rokem o předčasné menopauze.
Na rozdíl od mužů, kteří produkují spermie po celý svůj život, se ženy rodí s maximálním počtem vajíček, kterých během života už jenom ubývá. V době narození vaječníky obsahují asi 1 milion folikulů s vajíčky, v pubertě toto číslo klesne na zhruba 300 000. Ze zbývajících folikulů v reprodukčním věku dojde k ovulaci maximálně 300 vajíček.
Největší pravděpodobnost otěhotnění je právě v době, kdy probíhá ovulace. Jako plodné dny označujeme 3 dny před a 1 den po ovulaci. Životnost vajíčka po ovulaci je asi 12 – 24 hodin. Projevy ovulace mohou být u některých žen patrné navenek. Nejčastější příznaky jsou asi změny bazální teploty, v cervikálním hlenu a mírně bolestivý podbřišek.
Kvalita vajíček se s věkem zhoršuje. Většina folikulů zanikne, aniž by došlo k ovulaci. Tento proces se označuje jako atrezie. Dochází k ní bez ohledu na to, zda je žena těhotná, má normální menstruační cyklus, bere hormonální antikoncepci, nebo podstupuje umělé oplodnění, zejména IVF.
Věk a plodnost u žen
Nejlepší doba, kdy může žena otěhotnět, je mezi 20. a 32. rokem. Plodnost se po 32. roce začne mírně snižovat, po 35. roce šance na otěhotnění klesá rychleji. Zdravá třicetiletá žena má každý měsíc asi 20% šanci, že přirozeně otěhotní. Plodnost po čtyřicítce je už výrazně snížená, šance na otěhotnění je méně než 5 % v jednom cyklu. Po 37. roce je také větší riziko vzniku vrozených vývojových vad u dětí.
Ženy nebývají plodné až do menopauzy. Průměrný věk pro nástup menopauzy je 51 let, ale většina žen není schopná otěhotnět a donosit zdravé těhotenství už po 40. roce. Populární média mohou bohužel vyvolat mylný pocit, že schopnost otěhotnět s věkem nesouvisí, nebo že se dá vše obejít umělým oplodněním.
Počty normálních (NAD) a abnormálních (ABN) embryí po PGT v souvislosti s věkem ženy – výsledky Sanatoria Helios v Brně z 1158 embryí
Plodnost mužů a věk
Neplodnost u muže způsobuje více faktorů a věk z nich nemusí být tím hlavním. Na rozdíl od žen, kde je pokles plodnosti související s věkem evidentní, může u mužů nastat problém až například v 60 letech. Změny nejsou tak náhlé a nápadné. Nejsou vzácné případy, kdy muž s mladší ženou zplodí potomka i v 60 nebo 70 letech.
Čím jsou muži starší, tím jsou jejich varlata menší a měkčí. Zhoršuje se pohyblivost, kvalita a životnost spermií a přibývají patologické spermie. U spermií se s věkem může vyskytovat i vyšší riziko genových defektů.
U starších mužů se také mohou vyskytovat nemoci, které nepříznivě ovlivňují tvorbu a zrání spermií, jejich sexuální a reprodukční funkce, zejména pak libido a erekci. Snížení libida může souviset s nízkou hladinou testosteronu.
Mužská neplodnost tedy zahrnuje jak poruchy tvorby spermií, tak neschopnost pohlavního styku. Oba případy lze řešit cestou umělého oplození.
Kvalita vajíček
U žen je s rostoucím věkem stále méně pravděpodobné, že otěhotní a více pravděpodobné, že pokud otěhotní, potratí. Je to tím, že se kvalita vajíček zhoršuje, jak klesá jejich zásoba. To je nejvíce patrné po 35. roku. Proto je věk ženy nepřesnějším ukazatelem pro určení kvality vajíček.
Důležitou změnou kvality vajíček je frekvence výskytu genetických chyb, tzv. aneuploidií (příliš mnoho nebo málo chromozomů ve vajíčku). Před oplodněním by normální vajíčko mělo mít 23 chromozomů. Pokud je oplozeno spermií, která má také 23 chromozomů, vznikne embryo se 46 chromozomy. Čím je ale žena starší, tím může mít ve vajíčkách buď méně, nebo více chromozomů. To znamená, že po oplození vznikne geneticky chybné embryo. Taková embrya se mohou vyvíjet velmi krátce, ale může z nich také vzniknout těhotenství. To ale zpravidla končí potratem. Proto mají starší ženy větší problém otěhotnět a donosit zdravé dítě.
Obecně známý je například Downův syndrom. V tomto případě se místo dvou chromozomů 21 v buňkách vyskytují 3. Taková geneticky chybná embrya vznikají i v případě, kdy mají oba partneři genetické vyšetření-karyotyp, zcela v pořádku.
Množství vajíček
Snižující se množství folikulů obsahujících vajíčka se nazývá „ztráta ovariální rezervy“. S jejím klesáním se folikuly stávají méně citlivé na stimulaci FSH. Pro dozrání a ovulaci vajíčka je potřeba stále vyšší dávka FSH. Zpočátku může docházet ke zkracování cyklů (21-25 dnů), nakonec ale folikuly ztratí schopnost reagovat, což vede k dlouhým a nepravidelným cyklům.
Sníženou ovariální rezervu mohou mít ale i mladší ženy. Důvodem může být kouření, rodinná historie, předčasná menopauza, nebo dřívější operace na vaječnících. Mladé ženy mohou mít sníženou ovariální rezervu i bez známé příčiny.
Existují testy ovariální rezervy, ale žádný z nich stoprocentně neprokázal, že spolehlivě předpoví schopnost otěhotnění. Tyto testy neurčují, zda může žena otěhotnět, ale lze díky nim zjistit, zda již ve vaječnících začaly negativní změny související s věkem.
Ženy s nízkou ovariální rezervou mají oproti svým vrstevnicím s normální ovariální rezervou menší šanci otěhotnět.
Test plodnosti pro ženy
Provádí se vyšetření hormonálního profilu z krve. Zejména FSH a estrogenů 3. – 5. den menstruačního cyklu. Pro lepší určení individuální ovariální rezervy se vyšetřuje i anti-Müllerianský hormon (AMH).
Vysoké hladiny FSH a nízké hladiny estrogenů ukazují, že ovariální rezerva je nízká. Nicméně mnoho žen se sníženou ovariální rezervou může mít normální hladiny FSH. Naopak příliš nízké hladiny FSH znamenají selhání hypofýzy.
O neplodnosti hovoříme v případě, že žena neotěhotní po 1 roce nechráněného pohlavního styku. Pokud je ženě více než 34 let, měla by se nechat vyšetřit už po 6 měsících neúspěšné snahy o otěhotnění. Pokud má pár zřejmý zdravotní problém, který ovlivňuje schopnost otěhotnět, jako je vynechávání menstruace (amenorrhoea), sexuální dysfunkce, dřívější onemocnění pánevní oblasti nebo nějakou operaci, měli by se nechat vyšetřit co nejdříve.
Vyšetření by mělo zahrnovat hormonální profil a AMH, gynekologické vyšetření, vyšetření reprodukční imunologie, vyloučení celiakie, endometriózy, infekcí jako jsou chlamydie nebo toxoplazmóza a dalších. U muže se kromě základního spermiogramu dělá také vyšetření tzv. funkčních testů spermií.
Ženy, které mají zdravotní problémy jako vysoký krevní tlak nebo cukrovka, by se měly poradit se svým ošetřujícím lékařem dříve, než se pokusí otěhotnět. Lékař může například navrhnout změnu léčby.
U starších žen je také vhodné prekoncepční poradenství a konzultace s klinickým genetikem. Po početí jsou vhodná prenatální vyšetření, v doporučených případech i aminocentéza – odběr plodové vody.
Když se nedaří otěhotnět – možnosti léčby a další alternativy
Asistovaná reprodukce
Pokud se podaří příčinu neplodnosti zjistit, lékař navrhne individuální postup. Někdy však příčina neplodnosti zůstane skrytá. V takovém případě se neplodnost označuje jako neobjasněná nebo idiopatická.
U starších žen se přistupuje spíše k technikám IVF. Inseminace (IUI) má v takovém případě velmi malou úspěšnost a u žen vyššího věku už každý promarněný měsíc může hrát roli v kvalitě a množství vajíček.
Preimplantační genetický screening
U starších žen se bohužel vyskytuje více genetických chyb. Díky novým metodám PGT (preimplantační genetické testování) je možné embrya vyšetřit a zjistit, jestli jsou v pořádku.
Dárcovství vajíček
Pokud je žena starší, obzvláště žena starší 42 let, a už se s neplodností neúspěšně léčila, má jen omezené možnosti, jak postupovat dál. V takovém případě lze využít darovaných vajíček. Cykly s darovanými vajíčky jsou obecně úspěšnější než cykly s vlastními vajíčky. Nejmarkatnější rozdíly jsou právě u těchto pacientek. Ve 43 letech je šance na otěhotnění po IVF méně než 5 %. Dárcovské cykly dosahují až 70% úspěšnosti po zavedení jednoho embrya. I to je důkaz, že věk je u starších žen největší překážkou na cestě k těhotenství.
Uchování plodnosti do budoucna
Ženy, které se rozhodnou odložit rodičovství do vyššího věku mohou zachovat svou plodnost zamražením vajíček nebo embryí a otěhotnět až později. Pravděpodobnost otěhotnění ovlivňuje věk, ve kterém se vajíčka a spermie odebíraly. 35letá žena snáze otěhotní, když se použijí buňky z doby, kdy jí bylo 25 let.
V současné době jsou metody mražení a na velmi vysoké úrovni. Ke kryokonzervaci jsou vhodnější embrya. Vajíčka mají totiž komplikovaný mechanismus, tzv. dělicí vřeténko, který je velmi choulostivý a náchylný k poškození. Přesto ale v Sanatoriu Helios máme téměř srovnatelnou úspěšnost při použití čerstvých a rozmražených vajíček.
U rozmražených embryí nedochází téměř k žádným ztrátám. Pro kryokonzervaci jsou rozhodně vhodnější. Tento postup se ale hodí pouze pro páry, protože pro vytvoření embryií jsou nutná vajíčka i spermie.
Pokud byste měli zájem o další informace, objednejte se zdarma na nezávaznou konzultaci s IVF odborníkem na 549 523 258, e-mailem na koordinatorka@sanatoriumhelios.cz, nebo pomocí kontaktního formuláře. Rádi se vás ujmeme.