Benigní nádor – nezhoubný nádor. Jeho buňky zpravidla vytvářejí struktury, které se podobají strukturám výchozí tkáně, tyto struktury však nejsou zapojeny do struktury orgánu nebo tkáně. Benigní nádor má většinou ostré ohraničení, nevytváří metastázy. Pokud při svém růstu tlakem neohrožuje funkci důležitých orgánů, není zpravidla životu nebezpečný. Léčba je zpravidla chirurgická: pokud je nádor odstraněn celý, nedochází zpravidla k recidivě. Viz také maligní nádor.
Biopsie – odběr vzorku tkáně k cytologickému nebo histologickému vyšetření, aby bylo možno potvrdit nebo vyvrátit podezření na nádor (viz morfologie nádorů).
Cytologie – v tomto kontextu zkrácené označení pro cytologické vyšetření, kdy jsou pod mikroskopem zkoumány jednotlivé buňky, které byly odebrány z povrchu děložního čípku (srovnej s histologií). Při cytologickém vyšetření nelze zjistit vztah nádoru k okolním tkáním (v případě karcinomu tedy není možné zjistit, zda se jedná o karcinom in situ).
Děložní čípek (někdy také označován jako děložní hrdlo nebo cervix) – spodní zúžená část dělohy. Děložní čípek má válcovitý nebo kuželovitý tvar a zhruba polovina čípku je snadno přístupná při běžném gynekologickém vyšetření.
Epitel – vrstva buněk, která pokrývá povrch těla, jednotlivých orgánů i tělních dutin.
Histologie – v tomto kontextu zkrácené označení pro histologické vyšetření, při kterém je zkoumán celistvý vzorek tkáně (srovnej s cytologií). Histologie umožňuje zjistit, zda jde o nádor a do jaké míry vytváří nádor struktury podobné výchozí tkáni.
HPV – lidský papilomavirus (human papilloma virus), podrobnosti najdete na stránce Lidský papilomavirus (HPV).
Chemoradioterapie – kombinace chemoterapie a radioterapie. Některá chemoterapeutika zvyšují účinnost ozáření a podávají se proto současně s radioterapií. Podávání léků během radioterapie záleží na zvoleném režimu – některé léky se podávají například jednou týdně, jiné méně často, léky ve formě tablet se mohou podávat pouze v ozařovací dny (od pondělí do pátku), jiné i o víkendech.
Chemoterapie – způsob léčby, při které se používají cytotoxické (pro buňku jedovaté) nebo cytostatické (růst a dělení buněk zastavující) látky. Protinádorová chemoterapeutika způsobí různými mechanismy poruchy deoxyribonukleové kyseliny (DNA), která nese genetickou informaci, nebo ovlivňují buněčné struktury nutné k dělení buněk; výsledkem je zastavení růstu nebo smrt zasažených buněk. Většina těchto látek působí pouze na buňky, které rostou a dělí se, což však nejsou jen buňky nádoru, ale i buňky zdravých tkání. Protinádorová chemoterapie má proto řadu nežádoucích (vedlejších) účinků (změny v krevním obrazu, změny na sliznicích zažívacího traktu, vypadávání vlasů, průjem atd.). Chemoterapie proto probíhá v léčebných cyklech, přestávky v léčbě umožňují, aby se zasažené zdravé tkáně „vzpamatovaly“ – zdravé tkáně zpravidla mají lepší schopnost regenerace.
Karcinom – zhoubný nádor (nebo maligní nádor) z epitelových buněk.
Karcinom in situ – počáteční stadium karcinomu, kdy nádorové buňky ještě nepřestoupily přes bazální membránu (nebuněčná vrstva, která odděluje epitelové buňky od podpůrných tkání orgánu). Nádorové buňky tak dosud nemohly proniknout do lymfatických nebo krevních cév a nevznikly tak metastázy.
Kolposkopie – vyšetření povrchu děložního čípku pomocí speciálního mikroskopu – kolposkopu, který umožňuje zachytit časné změny na děložním čípku. Z hlediska vyšetřované pacientky se kolposkopické vyšetření nijak zásadně neliší od běžného gynekologického vyšetření.
Konizace – malý chirurgický zásah, při kterém je vyříznuta kónická (kuželovitá) část děložního čípku.
Laparoskopie – vyšetření dutiny břišní laparoskopem. S pomocí laparoskopu lze provádět i řadu břišních operací (tzv. laparoskopické operace).
Maligní nádor – zhoubný nádor. Tento nádor je tvořen rakovinnými buňkami, které se nekontrolovaně množí, napadají okolní tkáně a šíří se do vzdálených míst v těle, kde vytvářejí metastázy. Viz také benigní nádor.
Metastáza – druhotné nádorové (rakovinné) ložisko, kdy se nádorové buňky oddělily od svého mateřského ložiska a vytvořily nový nádor na jiném místě organismu. Vytvořením metastáz přestává být nádor lokalizovaným onemocněním a považuje se za onemocnění celého organismu.
Morfologie nádoru – určení typu nádoru a jeho dalších charakteristik. Podezření na nádor lze vyslovit na základě různých provedených vyšetření, jednoznačnou diagnózu je však lze stanovit teprve na základě morfologického vyšetření podezřelé tkáně. Morfologické vyšetření provádí patolog, který zkoumá nádor odstraněný při operaci nebo jeho vzorek získaný při biopsii.
Patolog – lékař zabývající se změnami orgánů a tkání způsobených nemocí. Provádí pitvu zemřelých (autopsie), při které popisuje makroskopické změny na orgánech a tkáních a určuje (pravděpodobnou) příčinu úmrtí. Provádí rovněž makroskopické pozorování tkání odebraných při chirurgickém zákroku (operaci). Dále provádí mikroskopické vyšetření vzorků odebraných při pitvě (nekropsie), vzorků odebraných k vyšetření u živých osob (biopsie) a vyšetření vzorků z orgánů a tkání odstraněných při operaci. Pouze mikroskopické vyšetření může jednoznačně potvrdit, že se jedná o nádor, určit, zde jde o nádor benigní (nezhoubný) nebo maligní (zhoubný), určit typ nádoru a jeho další charakteristiky.
Prekancerózy – přednádorová stadia. Tyto buněčné změny jsou ohraničeny pouze na vrstvu epitelu a nemají ještě schopnost metastazovat. Dělíme je na:
LG léze (low-grade lesions) – změny lehkého stupně, které ve většině případů sám organismus ženy dokáže zlikvidovat i bez chirurgického zákroku,
HG léze (high-grade lesions) – změny vysokého stupně, které lze ošetřit jednoduchým chirurgickým zákrokem.
Radioterapie – využití záření k léčbě nádorů (a některých nenádorových onemocnění). Radioterapie je až na výjimky léčbou lokální nebo lokoregionální, tzn. působí jen na omezenou oblast těla. Při radioterapii je využíváno elektromagnetické záření (gama záření radioaktivních prvků nebo X-záření lineárního urychlovače) nebo záření korpuskulární (částicové) – nejčastěji urychlené elektory (lineární urychlovač). Zdroj záření je buď mimo tělo nemocného ve vzdálenosti desítek centimetrů (teleterapie), nebo je přímo na kožním povrchu, či zavedením do tělesných dutin nebo do tkání (brachyterapie).
Rakovina – obecné označení pro více než 100 onemocnění, které se vyznačují nekontrolovaným abnormálním růstem buněk. Viz také maligní nádor.
Rakovina děložního čípku (někdy také označována jako karcinom děložního hrdla) – podrobnosti najdete na stránce Rakovina děložního čípku.
Recidiva – opětovné známky nemoci, která již nebyla po léčbě prokazatelná. Může se jednat např. o lokální recidivu nádoru odstraněného při operaci, vznik metastáz apod. Viz také relaps.
Relaps – návrat aktivity onemocnění. Tento termín se používá u nemocí, u nichž je jasné, že je nelze jednou provždy z těla odstranit: u těchto nemocí lze léčbou dosáhnout pouze úplného vymizení příznaků nemoci (tzv. remise), nikoli však úplné odstranění všech zhoubných buněk z těla (vyléčení). Viz také recidiva.
Remise – období bez známek onemocnění po úspěšné léčbě, kdy pacient již netrpí žádnými příznaky. Remisi může následovat relaps; pokud se relaps neobjeví po dostatečně dlouhé době, lze hovořit o vyléčení (u nádorů většinou po 5 letech).
Screening – vyhledávání časného a léčitelného nádorového onemocnění. Podrobnější informace najdete na stránce Cervikální screening.
Převzato z www.cervix.cz