Tato metoda je určena párům podstupujícím IVF, u nichž bylo v rodinné anamnéze prokázáno riziko přenosu závažného monogenního onemocnění.
PGT-M je založeno na využití principu polymerázové řetězové reakce (PCR): molekulárně biologická metoda, jedná se o rychlé a snadné zmnožení vybraného úseku DNA. PCR slouží k vytvoření až mnoha milionů kopií určitého úseku DNA, což umožňuje provést analýzu DNA i z velmi malého množství vstupního materiálu (např. jedna či několik buněk embrya). Následně je pak možné provést genetickou analýzu, která je v rámci PGT-M specifická pro danou rodinu a chorobu.
Genetickou analýzu lze rozdělit na dva typy
- Nepřímá diagnostika (vazebná analýza) pátrá v rodině postižené osobě po genetickém znaku, který by se dědil společně s úsekem obsahujícím mutaci. Výhodou této diagnostiky je to, že není potřeba vědět, kde přesně se stala mutace. Podmínkou pro tuto diagnostiku je genetické vyšetření obou partnerů, kteří PGT-M žádají, a přímého příbuzného s geneticky potvrzenou chorobou.
- Přímá diagnostika (zjištění mutace) vyžaduje znalost mutace způsobující onemocnění. Přítomnost této patologické mutace ve vyšetřovaném genu je poté možno prokázat např. pomocí Sangerova sekvenování.
PGT-M je na našem pracovišti prováděna nepřímou diagnostikou. Každý gen se v buňce vyskytuje ve 2 formách – alelách. Jedinec jednu alelu zdědí od otce a jednu od matky. Pomocí určitých markerů (značek) odlišíme tyto dvě alely (haplotypy) a sledujeme, která alela obsahuje mutaci způsobující onemocnění. V současné době používáme analýzu s použitím STR (Short Tandem Repeat) markerů.
Vybrané dědičné vady možné testovat pomocí PGT-M
Spinální svalová atrofie (SMA)
V České republice je přenašečem SMA zhruba každý 40. člověk. Jde o nervosvalové onemocnění, vedoucí k postupující slabosti pohybových a později i dýchacích svalů. Nemocní přicházejí o schopnost pohybu a zároveň se u nich stupňují dechové potíže, téměř vždy jsou upoutáni na invalidní vozík. S ohledem na variabilitu projevujících se příznaků je délka života postiženého 1-50 let.
Dědičná hluchota
Jsou-li oba partneři přenašeči mutací v genu pro Connexin 26, jedna čtvrtina jejich potomků bude trpět vrozenou hluchotou. Mutace v genu pro Connexin 26 způsobují největší část geneticky podmíněných ztrát sluchu. Frekvence zdravých, heterozygotních nosičů této mutace ve slyšící populaci v Evropě je vysoká a dosahuje téměř 3 % (1:31).
Cystická fibróza (CF)
Cystická fibróza (nemoc slaných dětí) je nejčastější autozomálně recesivní onemocnění v ČR. Odhaduje se, že až každý 30. Čech je přenašečem cystické fibrózy. Na vzniku CF se podílí více než 600 rozdílných mutací v genu CFTR, které se mohou kombinovat, což vede k velké variabilitě tohoto onemocnění. V případě, že jsou oba partneři přenašeči stejné mutace v genu CFTR, existuje vysoká pravděpodobnost, že jejich dítě bude trpět touto vážnou chorobou.
Postižení mají zpravidla chronické onemocnění dýchacích cest. Častou komplikací je také špatné trávení potravy v důsledku porušené funkce slinivky břišní, cukrovka, cirhóza jater, osteoporóza a další. CF nebo i její přenašečství může být příčinou neplodnosti u mužů. U žen s CF závisí plodnost na celkovém zdravotním stavu.
Laktózová intolerance cukru
Laktózová intolerance je částečná nebo úplná neschopnost trávicího traktu zpracovávat laktózu-mléčný cukr. Následkem je nadýmání, průjmy, nevolnosti a bolesti břicha. Podle odhadů trpí touto poruchou 7-20 % populace.
Duchennova svalová dystrofie (DMD)
DMD je choroba s vazbou na pohlavní chromozom X. Příčinou tohoto onemocnění je chybějící produkce bílkoviny dystrofinu, která je důležitá pro správnou funkci svalových buněk. Nemoc postihuje výhradně chlapce. Dívky jsou zpravidla pouze přenašečkami, ačkoliv i u nich se mohou výjimečně projevit mírnější příznaky. Nejpozději kolem 13. roku jsou chlapci upoutáni na invalidní vozík pro ochablost svalů a dochází k jejich předčasnému úmrtí mezi 20. až 30. rokem v důsledku srdeční nebo dechové nedostatečnosti.