Jedním z velmi dynamicky se rozvíjejících oborů medicíny je v poslední době problematika a léčba neplodnosti (chcete-li, umělého oplodnění). Tento proces má řadu segmentů, kterým je už nyní třeba věnovat individuální pozornost.
Jedním z nich je laboratorní část „ Klinická embryologie“. Tento obor, jehož obsah byl formulován v roce 2010 Vyhláškou MZ ČR, se ovšem rozvíjí takovou rychlostí, že mu obsah Vyhlášky a dalších dokumentů prostě nestačí.
Pamětníci si jistě vzpomenou na počátky a současný stav dalších laboratorních oborů (klinická biochemie, hematologie, imunologie a další). Obdobný vývoj se totiž opakuje i v Klinické embryologii (podrobněji jsme rozvedli na www.sanatoriumhelios.cz v článku Umělé oplodnění – byznys nebo medicína?).
Zřejmě jste také zaregistrovali případ, který se momentálně řeší v médiích, a to záměnu embryí při umělém oplodnění na jedné z brněnských klinik. Jde o velmi citlivou záležitost, která může mít dopad na důvěru pacientů i v ostatní centra asistované reprodukce. Proto jsme se i vzhledem k vašim častým dotazům rozhodli popsat, jak celý proces vlastně funguje a jak je zabezpečeno, že nedojde k záměně.)
Podotýkáme, že celý proces je u nás zabezpečen i podrobným popisem a respektováním postupů v rámci externí akreditace pracoviště dle ISO 15189 a auditů SÚKL. Mimořádnou pozornost věnujeme i stálému zvyšování znalostí a kvalifikace pracovníků Laboratoře IVF (zejména atestace, ESHRE).
Každý androlog a embryolog v našich laboratořích, dříve než začne pracovat s klinickým materiálem, prochází školeními, jejichž součástí je i důkladná znalost interních předpisů pro práci s klinickým materiálem a prováděním jeho identifikace.
Systém práce, který je u nás zaveden, vychází z mnohaletých zkušeností a licenční spolupráce s australskou společností GENEA, která patří mezi světové špičky v oboru asistované reprodukce.
Riziko lidské chyby je kontrolované a minimalizované, ale každý pracovník si musí být vědom, jak důležité je provádění dvojité kontroly a věnuje jí maximální pozornost. Při práci je nutné předcházet jakémukoliv přerušování. Všichni také vědí, že musí zodpovědně sledovat své kolegy a v případě, že by u některého z nich zaznamenali stres nebo únavu nebo jakoukoliv potřebu asistence, měli by mu nabídnout pomoc.
Den před odběrem vajíček a spermií
Každé pacientce je ještě před odběrem vajíček přidělen specifický identifikační kód (označovaný jako číslo OPU) a z elektronické databáze vytvořena série identifikačních štítků, která je používána od odběru vajíček až do ukončení kultivace (včetně zamražení, genetického vyšetření, transferu, apod.).
Po celou dobu také provází biologický materiál embryologický a andrologický protokol, v nichž jsou všechny potřebné údaje o pacientech a do kterých jsou zaznamenávány všechny informace o tom, co embryolog a androlog provádí včetně vlastnoručního podpisu dvou pracovníků, kteří provedli konkrétní identifikaci.
Identifikačními štítky jsou označeny všechny kultivační misky i zkumavky při zpracování spermií.
Identifikační štítky musí obsahovat minimálně 3 znaky, v případě vajíček/embryí je to jméno a příjmení pacientky a číslo OPU. Kombinace těchto tří znaků je kontrolována v každém procesním kroku a nemůže se stát, že by došlo k záměně i za předpokladu, že by probíhala současně kultivace u pacientek, které mají stejné jméno i příjmení, vždy se budou lišit v unikátním kódu pro odběr.
Den odběru vajíček a spermií
V den odběru vajíček přicházejí oba partneři ke koordinátorkám na příjem, je provedena identifikace dle dokladu totožnosti s fotografií a partnerka dostane identifikační náramek, na němž je její jméno a příjmení, rodné číslo a unikátní číslo odběru OPU.
Údaje na identifikačním pásku kontroluje koordinátorka spolu s pacientkou.
Dalším krokem je příjem pacientky na operační sál, kde probíhá odběr vajíček. Při příjmu jsou sálovou sestrou zkontrolovány údaje na identifikačním náramku spolu se zdravotnickou dokumentací.
Odběr vajíček
Před samotným odběrem vajíček identifikuje pacientku lékař, sálová sestra a embryolog, který kontroluje navíc údaje na identifikačním náramku spolu s embryologickým protokolem, kde je mimo jiné uvedeno jméno a příjmení pacientky, její číslo OPU.
Odebraná vajíčka jsou vkládána do misky označené identifikačním štítkem, což je kontrolováno buď dvěma embryology, nebo embryologem a lékařem, a uloženy do inkubátoru k pozdějšímu oplození.
Odběr a zpracování spermií
Pro odběr spermií jsou používány speciální sterilní kelímky, na které jsou pacienty nalepeny štítky se jménem a příjmením, rodným číslem a jménem a příjmením partnerky. Odběr spermií má také specifické číslo odběru (označované jako LRN), které je přiděleno ihned po doručení vzorku do laboratoře.
Při předávání kelímku s ejakulátem je andrologickým pracovníkem provedena identifikace partnera dle dokladu totožnosti s fotografií. Při zpracování spermií v andrologické laboratoři a jakékoliv manipulaci se spermiemi vždy probíhá současná kontrola dvěma pracovníky, kteří ověří a nahlas přečtou jméno a příjmení partnera, jméno a příjmení partnerky, číslo LRN a číslo OPU.
Jakmile jsou spermie nachystány k oplození, je zkumavka odnesena do embryologické laboratoře, předána embryologovi a ten spolu s andrologem zkontroluje údaje na zkumavce a protokolu. Při každé identifikaci a v každém kroku se pracovníci, kteří identifikaci provádí, podepisují do protokolu.
Oplození vajíček a kultivace embryí
Při přípravě misek k oplození vajíček opět dva pracovníci současně kontrolují údaje na zkumavce se spermiemi, na misce, v které se budou oplozovat vajíčka, a v protokolu.
Ze zkumavky se spermiemi, které byly použity pro přípravu misky, je odlepen jeden z identifikačních štítků a nalepen do embryologického protokolu jako další kontrola.
Po oplození jsou vajíčka vložena do kultivačních misek opět za kontroly dvou embryologů a při každé další manipulaci a překládání embryí vždy dochází k identifikaci hlasitým přečtením jména a příjmení pacientky, číslem OPU, při kultivaci je také dalším kontrolním údajem pozice v inkubátoru.
Embryotransfer
Před čerstvým embryotransferem identifikaci dle dokladu totožnosti s fotografií provádí embryolog, který pak pacientku odvádí k transferu. Před transferem pak pacientka vidí na obrazovce misku s embryem označenou štítkem se svým jménem, příjmením a číslem OPU. Pacientka připravená k transferu je požádána, aby potvrdila správnost údajů, které vidí na obrazovce.
Číslo OPU má uvedeno každá pacientka po odběru vajíček v lékařské zprávě a je součástí identifikace pacientky i v případě, kdy si volá do laboratoře o dílčí informace ke kultivaci.
Poté dva embryologové zkontrolují údaje na kultivační misce a údaje v protokolu, teprve pak proběhne transfer.
Před kryoembryotransferem (KET) jsou pacientky identifikovány koordinátorkou podle dokladu totožnosti s fotografií, dostanou na ruku identifikační náramek se jménem, příjmením a číslem KET, který pak kontroluje embryolog, když odvádí pacientku k transferu. Před samotným transferem pak pacientka vidí na obrazovce misku se štítkem se svým jménem a příjmením a číslem KET, dva embryologové zkontrolují údaje na kultivační misce a údaje v protokolu, teprve poté proběhne transfer.
Dva pracovníci také kontrolují údaje na kultivačních miskách při mražení embryí, rozmražení, biopsii embryí i mražení embryí po biopsii.Patrně jsme vám našimi kontrolními mechanismy trošku zamotali hlavu, ale věřte, že děláme vše pro to, aby k záměně nemohlo dojít.
Máte-li individuální dotazy, není-li vám něco jasné, obraťte se na nás.