Je lepší dlouhý nebo krátký protokol?

Vážený pane doktore, předem děkuji za Váš čas.

Chtěla bych vědět, jakou byste mi doporučil stimulaci při IVF. (Je mi 42 let, jsem si vědoma mizivých šancí na úspěch i rizik, která případné těhotenství obnáší, nicméně darovaná vajíčka mi, prosím, nedoporučujte, partner zásadně nesouhlasí).

38 let – spontánní otěhotnění, mimoděložní těhotenství, odebrán jeden vejcovod.poté 1. IVF – krátký protokol, 6 vajíček, oplodněno 1, negativní tt
2. IVF – dlouhý protokol, 6 vajíček, oplodněno 5 vajíček, 4 embrya, 1 biochemické těhotenství
40 let – porod zdravé dcery po spontánním otěhotnění
rok kojení, poté snaha o přirozené početí druhého dítěte, kdy jsem během jednoho roku otěhotněla s jedním vejcovodem 3x, ale 2x ZT a nakonec mimoděložní ve zbývajícím vejcovodu, ten odebrán.

Nyní podstupuji nativní cykly v Gennetu, 3 x vajíčko odebráno a oplozeno IVF (nechceme napichování jehlou, protože se zdá, že se buňky spojují bez problémů), pak jsem chtěla víc a neměla nic: stimulace Menopurem 75j – 1 folikl narostl k odběru již 8. den, vajíčko se neoplodnilo. Pak stimulace 300 j Menopur od 2. dne a stejná situace – dominantní folikul narostl během 4 dnů, plus několik menších, punktovány 3 fol, 2 vajíčka, žádné oplození. Můj laický pohled na mé výsledky je, že stimulace mi nepřináší nic, když jsme měli nativ, alespoň došlo k transferu….Vím, že doporučujete kontrolu hormonů v krvi během stimulace, ale z průzkumu na internetu se zdá, že to žádné pražské centrum nedělá. Chtěla bych znát Váš návrh na typ stimulace, aby nedošlo k tak nesouměrnému růstu folikulů nebo mám zůstat u nativů? AMH 1,16, ostatní čísla nevím, jen dle Dr. byla OK v tom smyslu, že se přechod zatím neblíží. Omlouvám se za román a děkuji za Váš názor.

Marika

Dobrý den, paní Mariko,
pokud za optimální výsledek považuji porod dítěte a ne transfery, pak nativ nedoporučuji. Šance je stejná jako při spontánním otěhotnění.
Stimulaci vždy jen krátký protokol v kombinaci Dipherelin 0,1 mg denně od prvního dne cyklu a od druhého dne asi 225 j Menopuru. Odběry krve na FSH, LH E2 jsou nutné, jinak nevíte jak vaječník reaguje a jak dávku upravit a kdy provést odběr vajíček. To, že to centra v Praze nedělají, je jen smutné. Ale oni to „umí i bez kontrol“.
Stejně doporučuji ICSI + MACS. To opravdu zvyšuje šanci na graviditu.
PICSI dle výsledku fragmentace DNA spermií.

S pozdravem

Dobrý den, vážený primáři,

v návaznosti na předchozí komunikaci bych se ještě chtěla zeptat na přípravek Pergoveris (místo Menopuru) v množství 300 jednotek denně po dobu cca 9 dní v kombinaci s Dipherelline (pokud to tak vůbec jde.. nebo by byl vhodnější Orgalutran?), zda byste v tom pro mě viděl nějaký přínos oproti Menopuru a zda by v tomto dávkování bylo možno získat více folikulů než 1 (vím, že tak je Pergoveris primárně určen).

A vím, že jste doporučil výhradně krátký protokol, ale když bych přesto trvala na dlouhém, aby lékaři v Praze, kteří neodebírají krev na hormonální hladiny, snáze kočírovali stimulaci, znamenalo by to pravděpodobně produkci méně folikulů?… nebo proč není dlouhý protokol vhodný pro starší ženy? Případné dlouhodobější utlumení vlastního cyklu by mi už nevadilo, zvažuji poslední pokus. Když to shrnu, chtěla bych vyzkoušet Pergoveris – s čím ideálně zkombinovat a jaký protokol, aby bylo více folikulů?

Moc Vám děkuji!

Marika

Dobrý den, paní Mariko,

Menopur obsahuje FSH : LH v poměru 1:1, Pergoveris 2:1. Pergoveris je proto vhodnější u mladých žen s vyšší hladinou LH. Na začátku stimulace je lepší dávka 225 jednotek. 300 jednotek pokládám za maximální dávku, která může paradoxně vyvolat nižší reakci.

Použít dlouhý protokol k řízení stimulace jde jen u mladších pacientek s hyperstimulací. U pacientek nad 34 let je lepší krátký protokol, ale musíte opakovaně odebírat krev a kontrolovat hladinu FSH, LH a E2 a podle výsledku upravovat i dávku léků a délku stimulace.

S pozdravem

Vážený pane primáři, mohl byste mi prosím vysvětlit proč, z jakého důvodu, je dlouhý protokol nevhodný pro starší ženy? Setkala jsem se s tím, že ani lékař v CAR prostě neví, zkrátka, ze se nepoužívá, ale proč?? Není mi to jasné, zvlášť, když jsou po něm údajně kvalitnější vajíčka. Zajímavé je, že na internetu jsem se žádné důvody také nedočetla, tak jsem skutečně zvědavá. Děkuji moc

Marika

Dobrý den, paní Mariko,

pokud doktor v centru IVF řekne, že neví jaký je rozdíl mezi krátkým a dlouhým protokolem, tak by měl vrátit diplom. Je to základní a velmi častá otázka u atestace z reprodukční medicíny. A moc to nesvědčí o kvalitě centra… A jak se tedy rozhodují při volbě stimulačního protokolu? Podle data, počasí, nálady…?

Základní pravidlo zní. Pro hyperreaktivní pacientky, to jsou mladší 30 let, s HAS, zvýšenou hladinou LH je doporučován dlouhý protokol, protože začíná větším útlumem hypofýzy a je možné ho lépe řídit.

Krátký protokol je pro starší, méně reaktivní, s nižším AMH a nízkým LH. Více podporuje stimulaci vaječníků, sníží se zbytečná spotřeba léků a tím i cena. Použiji od 34 let věku pacientky.

Ve věku 30-34 se rozhoduji podle hormonálních hladin, AMH, UTZ nálezu vaječníků, pokud existuje, tak i reakce na předchozí stimulaci.

Zda dlouhý nebo krátký protokolu nemá na kvalitu vajíček, ale každý je vhodný pro jinou pacientku.

PS: Doufám, že jsem ukojil Vaši zvědavost. Některé věci na internetu nenajdete. Existují i knihy, dlouholetá zkušenost a vlastní úsudek. Stejně jsem se v dobách svých začátků dověděl od svého profesora, jak vybavit dítě při císařském řezu. To internet nebyl a v žádné knize jsem taky nic nenašel. A byla to rada k nezaplacení.