Dobrý den.. Právě teď ležím a někdo malinký je vedle mě.. Drží mi prst svou malou pěstičkou a já vím že už nikdy nepocítím větší štěstí než teď.. spokojeně vedle mě oddechuje a já pořád nemůžu uvěřit.. Dlouho jsme čekali na naši lásku než jsme přišli k Vám a najednou jsem cítila naději.. ..vše vypadalo tak, že ani teď po čtyřech andílcích, kteří na nás dávají pozor zhora, nám nebude přáno být rodiči.. Bohužel žádné z embryí nebylo vhodné..smutný telefon 😑 který se opakoval za další půlhodinu, že jeden bojovník najednou poskočil a je možné aby snad byl s námi..pak už je to na přírodě…a teď tu leží vedle mě Vojtíšek a já tomu stále nemůžu uvěřit..slovo DĚKUJI ♥️je hrozně málo za to co děláte.. Vím najde se spousta lidí co odsuzují..ale o kolik jsme míň rodiči když zavítáme k Vám s prosbou naději vírou…O to víc si vážíme toho že si můžeme říkat Máma a Táta ❤️❤️ děkuji za Vojtíška