Preimplantační genetická diagnostika a screening

Jako první v Evropě jsme začali provádět preimplantační genetickou diagnostiku/screening na 5-6 denních embryích – blastocystách. Provádíme v současnosti veškerá možná PGD/PGS vyšetření metodami FISH, aCGHPCR. Díky kvalitně provedenému PGD/PGS zvyšujeme vaši šanci na otěhotnění o více než 30 %.

Jaký je rozdíl mezi preimplantačním genetickým screeningem (PGS) a preimplantační genetickou diagnostikou (PGD)
PGS je v podstatě hledání jakékoliv změny v genetické výbavě embrya. S využitím metod PGS kontrolujeme celou DNA po jejích velkých úsecích na úrovni chromozomů nebo jejich částí. V naší laboratoři se pro PGS využívá technika array komparativní genomové hybridizace (aCGH), díky které můžeme odhalit početní odchylky chromozomů, vedoucí nejčastěji k samovolnému potratu v raném stádiu těhotenství nebo k narození dítěte s vážným postižením. Nejznámějším syndromem je Downův syndrom, způsobený nadpočetným chromozomem 21.
Při PGD jde o hledání konkrétní genetické změny – mutace. Metody PGD jsou také určeny pro rodiče, kteří jsou nositeli balancované formy translokace tj. přestavby genetického materiálu mezi chromozomy. Právě jim může PGD nabídnout výběr embrya , které neponese nebalancovanou formu translokace, tedy formu spojenou s mnohočetnými ztrátami plodu nebo s narozením postiženého potomka.

Proč provádět genetický screening či diagnostiku?
Velkou většinu reprodukčních ztrát (asi 80 %) či samotné neuchycení embrya v děloze mohou způsobit tzv. chromozomální aberace tj. patologické změny v  DNA embryí. Ty mohou vznikat špatným dělením buněk embrya z různých příčin. Bylo také prokázáno, že počet chromozomálních aberací v zárodečných buňkách roste s věkem matky. Metody PGS jsou pak velkou pomocí při výběru embrya bez těchto chromozomálních aberací, zvyšují pravděpodobnost jeho uchycení a správného vývoje v děloze. Metody PGD pro změnu umožňují vyloučit embrya nesoucí konkrétní závažnou chorobu (v případě monogenních onemocnění) nebo vyloučit embrya nesoucí nebalancované změny v DNA (v případě translokací).
Velkým přínosem PGS/PGD je také finanční úspora. Na našem pracovišti využíváme prodlouženou kultivaci, kdy do 5. nebo 6. dne dorostou pouze nejkvalitnější embrya. Minimalizují se pak transfery embryí s chromozomálními aberacemi spojenými se samovolnými potraty. Nemalou roli pak hraje také snížení psychické zátěže, která je s asistovanou reprodukcí často spojena.

Mám jistotu, že s využitím PGS/PGD budu mít zdravé dítě?
Přínos technik PGS/PGD tkví hlavně ve výběru embrya a ve zvýšení pravděpodobnosti otěhotnění. V jednom menstruačním cyklu ženy se tato pravděpodobnost pohybuje okolo 25 % v závislosti na věku ženy. Díky technikám využívaným v  PGS/PGD se pravděpodobnost otěhotnění zvyšuje na našem pracovišti až na téměř 75 % při transferu jednoho embrya. V případě PGS je vybráno embryo bez změn v počtu chromozomů a ženy jsou pak ušetřeny zbytečných embryotransferů a následných reprodukčních ztrát z důvodu chybění nebo naopak nadbytku chromozomů v embryu. V případě PGD existuje až 99% pravděpodobnost, že embryo nenese konkrétní chorobu, pro kterou bylo vyšetřeno nebo nenese nebalancovanou translokaci. Existuje však samozřejmě možnost, že během nitroděložního vývoje dojde k událostem, které genom ovlivní. Ať už jsou to různé infekce či fyzikální příčiny. Riziko narození dítěte s některou z vývojových vad tedy hrozí vždy. V lidské populaci se jedná asi o 3 – 5 % živě narozených dětí. Do těchto vrozených vývojových vad jsou započteny i vady méně závažné jako jsou např. lehčí rozštěpové vady apod.

V každém případě je třeba věnovat velkou pozornost prenatálnímu screeningovému programu u ošetřujícího gynekologa. Díky dobře propracovanému systému prenatální péče v naší zemi se riziko narození geneticky postiženého potomka snižuje na nejmenší možné minimum.
Jak se PGD/PGS provádí?
PGD/PGS je vázána na umělé oplození (IVF).
Po odběru vajíček, jejich oplození a 5-6 denní kultivaci, je na vhodných embryích provedena biopsie (je odebráno několik buněk) – viz video na YouTube

Tyto odbioptované buňky jsou následně, již předem vybranou technikou, testovány (FISH, aCGHPCR). Všechna kvalitní embrya jsou po biopsii zamražena (vitrifikována) a transfer pak proběhne v některém z dalších cyklů.

video biopsie blastocysty v naší laboratoři ke shlédnutí zde

Metody PGS v Sanatoriu Helios dlouhodobě zvyšují úspěšnost více než o 20 % – šance na těhotenství je tedy až 70 % při jednom transferu jednoho vyšetřeného embrya.

Dlouhodobé statistiky dokazují, že PGD/PGS a transfer embryí bez genetických abnormalit je naprosto zásadním průlomem v úspěšnosti IVF cyklů.

Zvyšuje preimplantační genetický screening (PGS) úspěšnost IVF cyklů?
I přesto, že vzniknou kvalitní blastocysty (vývojové stádium 5. a 6. den vývoje embrya) a oba rodiče jsou geneticky v pořádku (mají normální karyotyp), mohou vznikat a vznikají geneticky chybná embrya.

Taková embrya se mohou přestat vyvíjet velmi brzy, ale tyto chyby mohou být také důvodem, proč se kvalitní embryo (z hlediska vývoje a morfologie) neuchytí v děloze, případně dojde k těhotenství, ale embryo se velmi brzo potrácí.

U starších žen vzniká výrazně větší počet chromozomálně abnormálních blastocyst ve srovnání s ženami mladšími – podle našich výsledků u mladších žen (do 35 let) vzniká v průměru asi třetina geneticky abnormálních embryí, zatímco u žen starších 34 let je jako geneticky abnormální po PGD/PGS aCGH vyšetření označeno téměř každé druhé embryo.

Pokud jsou embrya po PGD/PGS vyšetření označena jako geneticky abnormální, jsou taková geneticky chybná embrya vyloučena z dalšího použití, čímž se zvyšuje úspěšnost a zkracuje doba potřebná ke zdravému těhotenství.

Vyšetření PGD/PGS jsou v současné době v Sanatoriu Helios zcela hrazena již čtyřmi zdravotními pojišťovnami – Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (111), Vojenskou zdravotní pojišťovnou (201), Oborovou zdravotní pojišťovnou (207) a Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnou (205).